Tahle je pro Alex :) Díky za komentáře ;)
TePa
"Taky jsem přemýšlel nad tím, co bych chtěl dělat do budoucna a napadlo mě..," rozmluvil se najednou Mike, a tak jsem ho rychle přerušila:
"Než začneš povídat, skočím dám pro další ležák, dobře? Chvilku," protlačila jsem se studenty k pultu a počkala, až mi Rosmerta věnuje svou pozornost.
"Co to bude, Tess?" usmála se na mě, zatímco nechala mizet prázdné sklenice.
"Další dva ležáky, trochu se to protáhlo," zašmátrala jsem v kapse a vyklopila několik stříbrných srpců.
"Hned to bude, zlato," schovala peníze do zástěry a zmizela za barem.
"Teres," uslyšela jsem najednou za sebou a potměšile se usmála.
"Remusi, nech toho," ošila jsem se po něm, když mě opakovaně líbal na krk. "Lechtáš," naskočila mi husí kůže, a tak mě objal kolem pasu a políbil mě ze strany na tvář.
"Co se tak protáhlo?" zeptal se v přestávkách mezi polibky a spěšně mi odhrnul vlasy stranou.
"Dlouho jsme spolu nemluvili, prostě se stalo, promiň," natočila jsem na něj hlavu a omluvně se usmála, čehož hned využil a políbil mě na rty.
"Drahoušci," uslyšela jsem Rosmertu, a tak jsem od Remuse odtáhla a chytila sklenice s ležáky do rukou.
"Zatím ahoj," políbil jsem ho ještě krátce na rty, než mě nedobrovolně pustil a já se protáhla zpátky k Mikeovi.
"Koukám, že jsem ti pokazil plány," zamračil se. Položila jsem před něj ležák a posadila se na své místo naproti němu.
"Neblázni," usmála jsem se. "Tak co bude s tou budoucností?"
"Zdá se, že nastal čas na změnu plánů," napil se, odložil sklenici a nakrčil obočí.
"Co je?" nechápala jsem.
"Tak já tě sem pozvu a ty pak platíš pití?" nesouhlasně zamlaskal a zavrtěl hlavou. "Rozhodně platím další." Hrklo ve mně. No fajn, tohle nevypadá na brzký konec.
"Platí," usmála jsem se na něj a rychle sklopila pohled do stolu.
"Nebo snad někam spěcháš?" V očích mu bylo vidět, že nebere jinou než zápornou odpověď, a tak jsem poraženecky zavrtěla hlavou.
"Jak se změnily plány?"
"Co?" nechápal, ale pak se znovu usmál a spustil: "Myslím, že opustím vizi Léčitele a vrhnu se na Odbor záhad."
"Odbor záhad?" pozvedla jsem obočí.
"Myslíš, že na to nemám?" zasmál se a napil se.
"Ne, to ne, jen… mě to překvapuje, byl jsi celkem rozhodný, co se týkalo tvé budoucí kariéry."
"No… lidi se mění bez ohledu na to, jestli spolu mluví, že?" Zamračila jsem se, ale on pak v klidu pokračoval dál a líčil mi své plány ohledně letních praxích na Ministerstvu.
A od baru si nad námi Remus mohl jen vzdychat.
"Tady je má oblíbená hostinská!" ozval se radostně Sirius, sotva vešel ke Třem košťatům a sklidil za to potěšený úsměv.
"Jako obvykle, Siriusi?" mrkla na něj Rosmerta.
"Díky, Rosmerto," posadil se k baru a rozhlédl se po Tess zrovna ve chvíli, kdy se za ním objevil nikým nepozorován Remus.
"Siriusi?!"
"Zatraceně!" vyděsil se Sirius, div nespadl ze židle. To Remuse pobavilo.
"Co tu děláš? Myslel jsem, že jdeš s Jamesem trénovat."
"No, to jsem říkal," poškrábal se v týle a pokusil se o sebevědomý obličej. "Nachytals mě."
"No," ušklíbl se Remus a posadil se vedle něj. "James by to stejně zjistil, aniž bych mu cokoli říkal, hm?"
"Jo..," zamračil se Sirius a vzal si od Rosmerty dračí whiskey, "… to máš asi pravdu."
"Jestli jsi tu přišel balit holky, klidně ti uhnu, nevypadáš, že bys byl rád, že ti lezu do zelí."
"Balit holky?"
"Co je to s tebou?"
"Nemám nic v krvi," pokusil se uvolnit atmosféru Sirius. "Co, že nejsi s Tess?" Remus výmluvně pokývl k jednomu ze stolů, za kterým bylo vidět jen její blonďaté vlasy a Mikův rozzářený obličej.
"Mike? Co ten pořád chce?" Remus pokrčil rameny a lokl si svého Máslového ležáku.
"Kdo ví? Teres tvrdí, že je to její kamarád."
"A co tvrdí Mike?" Remus se ušklíbl.
"To je snad poprvé, co se mě na něco ptáš až do takové míry," zavrtěl nad ním hlavou.
"Mám radost, že máš babu," strčil do něj Sirius a prozkoumal Mikea. "Nehraje náhodou famfrpál?"
"Jak to mám vědět? Běž se ho zeptat," zasmál se Remus. "Aspoň konečně pustí Teres, to je hrůza," protočil oči.
"Já bych tam šel a normálně mu ji ukrad."
"Ty možná, ale já mám vychování," podotkl Remus a dopil svoji flašku ležáku. "Vzdávám to tady, už mi několikrát naznačila, že to jen tak neskončí…"
"Hele, vstává," strčil do něj Sirius a otočil se čelem k baru, aby mu neviděla přímo do obličeje.
"Pořád nic?" slyšel vedle sebe Remuse, a tak se otočil, aby jí viděl do obličeje.
"Oh… Siriusi," pozdravila ho odměřeně, ale Remus si toho nevšiml a dál ji pozoroval.
"Dneska z toho nic nebude, Remusi, moc se omlouvám." Vypadala, že jí to vážně mrzí, což zamrzelo i Siriuse.
"No, co se dá dělat," pokrčil rameny Remus.
"Štve mě to stejně jako tebe, ale pochop, že…"
"Já vím, já vím," zvedl ruce v obranném gestu Remus. "Tak jindy." Teres se rozzářila, chytila ho kolem pasu a na truc Siriusovi, začala ho tam před ním líbat. Nejdřív krátce, Remus si sám myslel, že se chce jen rozloučil, ale když se pořád neodtahovala, jen pozvedl obočí a zvedl ruce, aby jí dlaněmi objal kolem hlavy. Musel se ušklíbnout, když si všiml, jak se mu usmála do rtů a rukama zajela pod jeho kabát.
"Ještě jednu, Siriusi?" ozvala se najednou Rosmerta a strhla na sebe jeho pozornost.
"Dvojitou, Rosmerto, dík," hodil jí srpce.
"… tak… půjdeme?" zakončil Mike.
"Co?" strhla jsem si zpod brady ruku a několikrát zamrkala. "Promiň, je pozdě a já mám žaludek doslova naložený ležákem."
"Tak pojďme," postavil se a oblékl se do kabátu. Napodobila jsem ho, a pak jako první odešla z hostince. Mike šel ještě zaplatit poslední útratu. Byla jsem ráda, že jsem na vzduchu a můžu volně dýchat, přitom se mi stýskalo po Removi, který odešel hned poté, co se rozloučili.
"Tess!"
"Siriusi, proboha, co je s tebou?" zamračila jsem se na něj. "Ty jsi opilý? Bože," nakrčila jsem nos, když byl dost blízko na to, aby na mě dýchnul.
"Nejsem opilý," zaprotestoval ostře.
"Dobře, tak nejsi," vzdala jsem to a otočila se směrem do hostince, kde Mike mluvil s Rosmertou.
"Konečně tě pustil, hm?" opřel se mi o rameno, což jsem raději nekomentovala a nechala to bez odpovědi. "Děsnej otrapa, jen si to přiznej."
"Nemáš pravdu," zavrtěla jsem hlavou a ustoupila od něj, čímž na chvíli ztratil půdu pod nohama. Když ji znovu našel, měl o ní opřené dlaně i kolena. Povzdechla jsem si.
"Vstávej," podepřela jsem ho v podpaží a s pořádným vypětím ho vysoukala do chatrného stoje.
"Teres… Co se děje?" slyšela jsem cinknutí zvonku, a pak i Mikea, který se na nás zamračil.
"Je opilý, nemůžeme ho tady nechat."
"Myslím, že můžeme," odpověděl Mike a zamračil se ještě víc.
"To nemyslíš vážně," povzdechla jsem si. "Pomoz mi s ním, je děsná zima, ještě bude nemocný…" Chvíli se na mě díval, pak si poraženecky povzdechl, odstrčil mě stranou a sám se Siriuse chopil.
"Tess?" ozval se přiopile Sirius.
"Tak jdem," povzdechl si Mike.
"Nemám ti pomoc?"
"Jen se opovaž," zastavil mě dřív, než jsem ho skutečně stačila podepřít z druhé strany.
"Děkuju."
"No jo," odfrkl si zpod Siriuse Mike a dotáhl ho až do hradu. Tam ho odložil na schodiště a protáhl se v ramenou.
"Vážně děkuju. Za večer i za toho pitomce," cukla jsem hlavou ke schodišti, odkud se na nás přes skelný pohled díval Sirius. "Běž napřed, já poprosím Buclatou dámu, aby mě pustila dovnitř a já mohla říct Jamesovi, ať si pro něj přijde."
"Nemám ti s ním ještě pomoct?" nabídl se.
"Jen ho tu nech, já zajdu pro kluky."
"Dobře, tak..," otřel si ruce do kalhot a usmál se na mě.
"Dobrou noc," usmála jsem se, a pak se i nahla, abych ho políbila na tvář. Překvapeně zamrkal, ale díky bohu to neokomentoval a zmizel na východním schodišti.
"Líbáš jeho a je to v pořádku?" slyšela jsem pod sebou Siriuse.
"Ten na rozdíl od tebe chápe, že mám přítele," sklonila jsem se na jeho úroveň a ušklíbla se. "Zůstaň tady, já zajdu pro Jamese. Moc by mi usnadnilo, kdybys mi řekl heslo."
"Cadogan."
"Už zase?" musela jsem se zasmát, ale když pokrčil rameny, vyběhla jsem schody k Buclatce a oznámila jí heslo.
Když jsem vešla dovnitř, několik překvapených pohledů mě sjelo od hlavy až k patě, ale pak jen pokrčilo rameny a vrátilo se zpátky ke své práci. Pak jsem si všimla Lily v rohu, Alex vedle ní si lakovala nehty a přímo v úhlopříčce poblíž krbu seděl James s Peterem a o něčem se bavili. Remus byl bůhví kde.
"Jamesi, ahoj," přešla jsem k nim.
"Jo, ahoj," neotočil se na mě a dál mluvil s Peterem, než mu došlo, že jsem to já a že tu nemám co dělat. "Tess? Co tu děláš?" pozvedl obočí.
"Tvůj kámoš se zřezal, mohl bys ho prosím tě nějak dostat do postele?"
"Sirius?" zamračil se. "Kde je?"
"Na schodech ve Vstupní síni." James si povzdechl.
"Jo, už jdu," zvedl se ze sedačky a doprovodil mě zpátky k Siriovi, který už pomalu usínal opřený hlavou o zábradlí. "Jak jsi ho sem dostala?" sklonil se k němu, chytil ho za ruku a vytáhl na nohy.
"Mike mi pomohl."
"Jo tak, slyšel jsem něco o tom, že jste byli u Tří košťat," začal se s ním soukat do schodů.
"Nedivím se, Remus musel být naštvaný… Kde je vůbec?"
"Myslím, že spí," podíval se na mě a jemně se usmál. "Pozítří je úplněk."
"No jo," došlo mi. "Úplně jsem na to zapomněla."
"Všiml jsem si," mrkl na mě. "No, díky za Siriuse," usmál se znovu, když už jsme byli u Buclaté dámy a natočil ke mně Siriuse. "Siriusi, omluv se." To mě rozesmálo.
"Radši ho nech se vyspat."
"Dobře, tak… ahoj," ukázal mi zase svoji rozčepýřenou hlavu a Siriusem napřed vešel do Společenské místnosti.
